| 1. |
-
Krajina cnitrní mysli a okolního sveta : Zavádeni podnikavosti a kreativity do výuky
- 2012
-
Samlingsverk (redaktörskap) (populärvet., debatt m.m.)abstract
- Úvod Knížka, kterou držíte v rukou, je výsledkem projektu ECECC – Embedding a Culture of Enterprise and Creativity in the Curriculum (Začleňování kultury podnikavosti a kreativity do učebních osnov). Nejde o příručku ve vlastním smyslu slova. Chtěli bychom, aby byla informativní a praktická a aby vedla k pochopení toho, jak lze tvořivost a podnikání zasadit do učebních osnov a do regionálního rozvoje, jakož i do mnoha forem vzdělávací a vývojové praxe z pohledu kultury.Jaké jsou rámce projektu a jak jsme shromáždili naše příklady? Projekt se zaměřuje na učení prostřednictvím sdílení postupů z praxe a tím na určení a prosazení myšlenky a kultury inovace, kreativity, podnikání a podnikavosti v učebních osnovách v Evropě. V průběhu projektu měli učitelé díky sdílení příkladů zajímavých postupů z praxe příležitost rozvinout své pedagogické dovednosti a didaktické kvality a přemýšlet o nich.Měli také možnost prohloubit své chápání kultury a prostředí učení, na jejichž vytváření se podílejí a které jsou součástí vyššího společenského a vzdělávacího kontextu, jenž tuto kulturu a prostředí také ovlivňuje. Učení v těchto případech z větší části neprobíhá v izolovaných třídách. Třída se rozšiřuje do vnějšího okolí, města a světa. Má různé formy, využívá bezpočtu materiálů, výrazů a procesů. Internet se stává naprostou paralelou virtuálního vesmíru, který zahrnuje.Má ještě jiné aktéry než pouze učitele, žáky a zaměstnance. Formální a neformální vzdělávací prostředí učení se scházejí a mění. Ve většině případů se jeho aktéři vzájemně ovlivňují a jsou ve vzájemném vztahu, chápou sami sebe v druhém a druhého v sobě samých jako tvůrčího účastníka světového života. Transparentnost kultury a prostředí učení se posiluje a prohlubuje. Každý se stává žákem a učitelem ve snaze učinit učení vědomým a určitým a jednat v rámci schopnosti tvořit, učit se a realizovat se. Tímto jsme se dostali k zásadnímu povědomí o pevně zakotvené a rozvrstvené, jakož i o organické a vlastní povaze učení a vzdělávání. Statický typ třídy se stává neurčitým. Tím se odhaluje skutečnost, že učení probíhá v organizačních, jakož i kulturních, konkrétních a abstraktních úrovních či vrstvách, jež se navzájem prolínají. Vrstevnatá a holistická komplexnost hýbe předscénou s klasicky oddělenými částmi, kterými jsou obsah, cíl, metoda, učitel a student, jako svými interdynamickými silami. Stejně činí nadšený, zvědavý a podnikavý „homo ludens“1 a lidský prvek ve hře kultury.
|
|
